Házená je kolektivní míčová hra, ve které proti sobě nastupují dvě družstva o sedmi hráčích (6 hráčů na hrací ploše a 1 brankář). Hřiště na házenou je 40 metrů dlouhé a 20 metrů široké, u každé branky o rozměrech 3 x 2 metry je vyznačen čárou (ve vzdálenosti 6 m od branky) prostor brankoviště, ve kterém se smí pohybovat pouze brankář. Cílem hry je vítězství nad soupeřem, kterého se dosáhne vyšším počtem vstřelených gólů. Utkání v házené se hraje na dva třicetiminutové poločasy s desetiminutovou přestávkou.

HISTORIE

V minulosti se rozvíjelo více druhů házené, na olympijských hrách v Berlíně roku 1936 se představila tzv. velká házená, která se hrála venku a s 11 hráči na každé straně. Házená se 7 hráči má původ v dánské hře haandbold. Postupným vývojem byla roku 1934 přijata mezinárodní pravidla a roku 1938 proběhlo první mistrovství světa mužů. Druhým klíčovým mezníkem rozvoje házené se stal zakládající kongres Mezinárodní házenkářské federace v roce 1946 v Kodani. Mezi osmi zakládajícími národními federacemi byly zastoupeny čtyři skandinávské země. V českých zemích se původně rozvíjela „jedenáctková“ házená, oddílová družstva se utkala v házené o sedmi hráčích oficiálně poprvé v roce 1947 (ZJŠ Sparta Bratrství – Sokol Úvaly). Iniciátorem utkání byl Jan Radotínský, který se seznámil s házenou v létě 1947 na vysokoškolském zájezdě do Francie. Vznik Ústřední sekce házené koncem roku 1952 umožnil v Československu další nerušený vývoj této sportovní hry. Díky národním házenkářským tradicím jsme patřili dlouhá léta mezi absolutní světovou házenkářskou špičku. DISCIPLÍNY, VE KTERÝCH SE BOJUJE O OLYMPIJSKÉ MEDAILE Hrají se turnaje v „sedmičkové“ házené. Muži soutěží od roku 1972, ženy se poprvé představily o čtyři roky později.

JAK ZAČÍT S HÁZENOU?

Na území české republiky působí celá řada házenkářských oddílů, jejich adresáře naleznete na internetových stránkách Českého svazu házené pod jednotlivými odkazy na krajské svazy: www.handball.cz