Zkus si to a pochopíš. Den s para sportem otevřel oči i srdce
Na chvíli zavřít oči, vzít do ruky pušku a místo zraku spoléhat jen na zvuk. Jednoduché? Ani náhodou. Důležité? Bez debat. Den s para sportem na Olympijském festivalu v Českých Budějovicích ukázal, že pochopit svět handicapovaných sportovců nejde z tribuny. Musíte si ho osahat a prožít.
„Sport je jen jeden, takže je dobře, že v rámci Olympijského festivalu je tu den věnovaný paralympijskému nebo para sportu obecně. Jsme toho rádi součástí, protože většina našich svazů do sebe plně integrovala para sporty a jsou to ty stejné svazy, které jsou členy Českého olympijského výboru. I proto nám to dává velký smysl,“ řekl Zbyněk Sýkora, předseda Českého paralympijského výboru. „Kde jinde prezentovat ten náš sport, než na akcích jako je Olympijský festival, kde za den projdou tisíce lidí.“
Už od rána bylo jasné, že tohle nebude jen „doprovodný program“. Na kluzišti se od 9 do 15 hodin střídali zájemci o para hokej. Instruktoři vysvětlovali, jak se pohybovat na speciálních saních, jak držet hokejku, jak pracovat s rovnováhou. A pak už přišla realita.
„Tohle je fakt těžké!“ ozývalo se z ledu. Pohyb, který z tribuny působí dynamicky a přirozeně, se najednou změnil v boj o každý metr.
Podobné to bylo i u para běžeckého lyžování s klapkami na očích. Najednou se ztratí jistota. Každý krok je opatrný, každé zaváhání znásobené nejistotou. Účastníci se shodovali – člověk si v takovou chvíli uvědomí, jak samozřejmý je zrak. A jak obdivuhodné jsou výkony těch, kteří ho při sportu k dispozici nemají. Zájemci si mohli vyzkoušet i speciální běžkařský vozík.
Trefit terč jen podle zvuku
Velký zájem byl po celý den i o zvukovou střelbu. Příchozí si zkoušeli trefovat terče pouze podle zvukového signálu. Soustředění, klid, absolutní koncentrace. „Myslel jsem, že to bude hračka,“ říkal jeden z účastníků. O pár minut později už mluvil jinak. „Je to úplně jiný svět.“
Den vyvrcholil promítáním filmu Neporazitelní v Olympijském domě. Společně s diváky jej sledovali předseda Český paralympijský výbor Zbyněk Sýkora, předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval i sportovci v čele s paralympijským plavcem Arnoštem Petráčkem.
Snímek je inspirován úspěchem českého parahokejového týmu na mistrovství světa z roku 2019, které se konalo v Ostravě. Podnikatel s tváří Hynka Čermáka se ve filmové verzi vyrovnává s tím, že jeho syn skončil na vozíku. Po sebedestruktivním chování se snaží k synovi najít cestu, chce proto vybudovat konkurenceschopný tým českého parahokeje, v čemž mu má pomoci dosavadní osobitý trenér reprezentace Bob Krulich v podání Ivana Trojana. S Fišerovou podporou má konečně šanci, v týmu nechybí ani bývalý hráč florbalu Radim (Tomáš Havlínek), který po tragickém napadení přišel o nohu.
„Je to tady nádherné, klobouk dolu. Nejvíc se mi líbí, jak jsou tady udělané bruslařské cesty, ale i třeba běžecké lyžování,“ hodnotil návštěvu Olympijského festivalu Petráček. „A byl tu i krásně zorganizovaný paralympijský den. Na jedničku.“
Den s para sportem nebyl o tom ukázat, že je to těžké. Tuhle skutečnost všichni tuší. Byl o tom, že těžké neznamená nemožné. A že respekt k výkonům handicapovaných sportovců roste úměrně s vlastní zkušeností.
